V sobotu 8.10. se uskutečnilo druhé želešické Kolorádo, cyklistická vyjížďka po okolí Želešic. Loňský ročník byl na zkoušku, ten letošní tak byl oficiálně prvním, ale ona ta čísla nejsou až tak důležitá, prostě to poprvé stálo za to a tak se letos jelo znovu. Start byl i tentokrát U Kulaté a cíl v areálu hřiště TJ Viktoria, kam vedla více než dvacetikilometrová trasa okolím Želešic. A není 20 kilometrů, jako dvacet kilometrů, když si chcete objet Želešice, musíte zpravidla do kopce, potom z kopce a potom zase do nahoru a zase dolů, žádné popojíždění, ale jízda, kde si nohy, ani přehazovačky moc neodpočinou. na startu se podobně jako loni sešla dvacítka cyklistů různého věku, od dětí po … no ty o něco starší. Letošní trasa tu loňskou kopírovala jen minimálně. Vyrazilo se po nově vyasfaltované cestě okolo Bobravy a potom kolem tunelu pěkně nahoru směrem k bývalé obalovně, odtud potom lesem dolů k vodě a modřickou průmyslovou zónou zpátky nahoru k Želešicím a kolem Sádků pořád nahoru a ještě nahoru nad sady. Tohle stoupání dalo všem pořádně do těla, ale většina bojovala a nechtěla sesednout. Odměnou byl jednak parádní výhled na Želešice (ačkoli počasí nebylo zrovna ideální a výhled dál směrem k Pálavským vrchům byl poněkud zastřený), ale taky občerstvovací stanice, která nabídla trošku netradiční cyklistickou výživu v podobě chleba se sádlem, cibulí a škvarky, bábovky s marmeládou nebo bez, burčáku a svařeného vína. Ačkoli se na startu zdálo, že v chladném počasí půjde nejvíce na odbyt právě svařák, po zdolání dlouhého stoupání zima nikomu nebyla. Svařáčkem možná nepohrdli pěší, kteří se tentokrát vydali na zkrácenou trasu, která pochopitelně měla rovněž občerstvovací zastávku. Pěších nebylo mnoho, ale věříme, že příště se přidají další. O obsluhu servisního vozu se vzorně postaraly paní Veselá s paní Němcovou, za což jim velké díky. Cyklisté se potom vydali na další stoupání k vysílači na moravanském kopci a potom už mohli chvíli vydechnou po cestě z kopce směrem k Moravanům a dále kolem lesa a kolem pozůstatků exteritoriální dálnice Wien – Wroclav, které se nacházejí všude po okolí, do Nebovid. Zde čekala na účastníky druhá „vrchařská prémie“, když si vyšlápli nejvyšší kopec v okolí, Nebovid (370 m n. m.). Odměnou pro vrchaře nebyly body do soutěže o puntíkatý dres, ale „pouze“ netradiční výhled zpět do Želešic, který ovšem určitě stojí za to. A potom zpátky do Nebovid a lesem dolů k Bobravě k vojenské louce, tedy zpátky do Želešic, jejichž katastr zde má hranici s okolními a oddtud už do cíle na hřiště, kde čekalo zasloužené občerstvení. Už teď máme nápady, jak tuto sportovní akci ještě vylepšit a zatraktivnit a už teď se těšíme na další ročník.

BTW, to triko je k mání za 250,- Kč a je i v bílé. A tyky je k mání triko ViktoRIO Stačí poslat mail a napsat velikost. Dodání cca týden.